Proč stát u ekologické zakázky nechce ušetřit?

Obří Ekozakázka na sanaci starých ekologických škod zatíží státní rozpočet na dalších několik let mnohamiliardovými sumami. Paradoxně se zdá, že – na rozdíl od sociálních dávek a všech dalších položek v rozpočtu - stát nemá zájem v této zakázce šetřit. Celá věc se táhne již druhý rok a je poměrně složitá, uveďme proto jen několik příkladů z poslední doby:

• Premiér Petr Nečas a ministr životního prostředí Pavel Drobil chtějí vědět, kolik bude zakázka ve skutečnosti stát, MF ČR odmítá odpovědět, celá věc nakonec nějak divně utichne a jede se dál.
• Zatím se počítá pouze se součtem všech garancí státu za ekologické škody, tedy sumou 115 miliard korun, a jedná se o jediné číslo, které bylo  na veřejnost vypuštěno.
• Nikdo za 15 let nezjišťoval, jak se cena změnila. Cenu zjišťuje nyní najatá neznámá firma – suma má být dle ministerstva financí k dispozici až počátkem prosince, tedy právě v období, kdy by měly být ve druhém kole veřejné soutěže podány finální cenové nabídky. Opravdu to proběhne tak, že uchazeči odevzdají nějakou cenu a stát řekne: v pořádku, firmě XY to vyšlo podobně?
• Tři firmy, které z původních šesti v soutěži zůstaly, nemají zcela jasné vlastnické pozadí  a neméně u dvou z nich se hovoří o provázanosti zájmů prostřednictvím plzeňské Škodovky.
• Právě sanace ekologických škod ve Škodovce Plzeň byla (i ministrem financí Kalouskem) uváděna jako příklad, jak se to dělat nemá. Cena se vyšplhala na několikanásobek původních předpokladů, až na 12 miliard korun. (Pohotově se objevila i fáma, že z předražené zakázky si současní vlastníci zakoupili největší strojírenský podnik v Čechách – Škoda Transportation. Ale dokažte to!)
• V reportáži na ČT 1 (ze dne 11.10.2010) se objevila informace, že společnost Marius Pedersen uvedla jako referenci sanaci dolu Karolína, která však skončila k 1.12.2005, tedy  před termínem, který byl v zadávací dokumentaci požadován. Tedy vlastně nesplnila kvalifikační podmínky. Avšak prošlo to. Konsorcium, vedené PPF, bylo vyhozeno dvakrát za sebou za zvláštních, až diskriminačních podmínek a zkoumáno celkem 18 měsíců (na žádost jakýchsi třetích subjektů).
• Objevují se i názory, že v plánovaných sanacích se vyskytuje i řada již řada „hotových“ lokalit, takže se v některých případech bude „sanovat“ v podstatě zadarmo.

Hlavní otázkou tedy zůstává, proč stát při svých úsporných opatřeních nezjišťuje, kolik a komu bychom opravdu měli platit. Vždyť úspora několika miliard korun ročně by přece pro schodek státního rozpočtu byla potřeba!

Sdružení Pozor! napsalo na základě informací, které obdrželo z kanceláře premiéra Nečase (dopis p. Nečase umístěn zde) žádost o některé další informace panu ministrovi financí Kalouskovi a panu předsedovi ÚOHS Rafajovi (oba dopisy jsou umístěny zde).

A co Vy, vážení čtenáři, nemyslíte, že by celá zakázka chtěla pořádně zprůhlednit? Nebojuji primárně za její zrušení, ale za větší transparentnost a za to, aby majitelé firem, jejichž pozemky dosud nebyly sanovány, nakonec nepřišli zkrátka. Jaký je Váš názor?

                                                                                                                                Těší se Evžen Staněk